4. prosince 2008 v 22:59 | Kim
|
Moje kecy
......je mi...tak nějak nepopsatelně...dnešek měl být večer, kdyy buduse svými přáteli, budu se bavit na předvánočním trhu a pak se dívat na ohňostroj...
Dopadlo to tak, že jsem tam jela sama v domění, že tam někoho potkám..opravdu jsem potkala spoluhráčku z basketu a koukaly jsme společně na ten ohňostroj...jenže ona hned po něm šla na vlak a já jsem tam ještě zůstala....Zpíval nám k tomu Josf Wagner a jeho písnička Mně sílu dáš mě vždycky dostane..někdo si řekne, že je to pěknej slaďák, ale je to moc hezky napsaná věc....byla jsem tam uplně sama...každý tam měl někoho, přítele, přítelkyni, kamarády...rodinu...jenom já tam byla jak kůl v plotě a poslouchala ty pomalý romantický písničky...brečela jsem jako želva..(nebo jako krokodýl?) Nakonec jsem chodila sama po městě a potom jsem zašla do jednoho baru....a tam vidim bejvalýho se svojí spolužačkou...otočila jsem se a šla pěšky domů ( cca 5km) ...
Asi mi chybí láska....byla bych mnohem radši, kdybych tohle roční období mohla prožívat s někym, koho bych milovala a věděla, že on mě taky....chci mít zase ten pocit jistoty...
Já jsem totiž dneska psala jednomu chlapcoj jestli jde na ten ohňostroj a on, že nejde na trenink, tak že se tam ukáže...ale pak mi napsal, že už to slíbil kámošce, že se omlouvá a třeba se tam potkáme....
Brečela jsem u Wagnerových songů a přemýšlela proč jsem tam zůstala sama....proč se na nic netěšim....proč mi nic nevychází...jestli jsem opravdu tak neschopná a k ničemu nebo čím to je...V poslední době nic nechápu....
)